Když se řekne Alpine Club... každý ví. AC je totiž jen jeden. V anglicky (ba dokonce mnoha neanglicky) hovořících zemích si sice název Alpine Club přisvojil kdekdo, ale nutně k němu přidává přesnější lokalizaci - název tak používají velké národní asociace i malé oddíly... Všechny by totiž rády, aby na ně padnul alespoň odlesk toho jediného, nejprestižnějšího a nejstaršího. Klubu, který nemusí používat logo, nedodává název města či země, a přesto si je vědom, že „každý ví". Alpine Club je zkrátka jen jeden.
Historie:
Alpine Club vznikl v prosinci 1857 a stal se tak historicky první „horolezeckou" organizací na světě. Záhy významným způsobem ovlivnil dění v oblasti alpinismu. Od samého počátku - přestože se zbytek Evropy ještě téměř výhradně věnoval „objevování" Alp a dobývání jejich velikánů, se Alpine Club zabýval horolezeckými možnostmi v dalších evropských horách, ale i ve velehorách ostatních kontinentů. Jeho členové tak od samého počátku působili zejména v Asii, ale i Americe a Africe. Příklad klubu však byl především významný pro vznik evropského organizovaného horolezectví; o pět let později (1862) vznikl Deutscher und Oestereichische Alpenverein, v roce 1863 byl založen Schweitzer Alpen Club a Club Alpino Italiano, 1874 vznikl Club Alpin Francias a ve stejném roce i první slovanský klub Hrvatsko planiarsko družstvo. A v průběhu následujících let vznikají horolezecké a alpinistické spolky v podstatě ve všech státech vyspělého světa, takže na počátku 20. století již lze hovořit o mezinárodní organizované struktuře. Koneckonců, skutečně mezinárodní, zastřešující organizace - UIAA vzniká až v roce 1932, ale lze říct že jen proto, že byl první světovou válkou přetržen přirozený vývoj. V Čechách a na Slovensku rovněž vznikly „národní" organizace až v průběhu první poloviny 20. století, ale zároveň relativně dlouho před tím na našem území působily sekce či pobočky organizací zahraničních (např. Alpenverein - sekce Prag byla založena již v roce 1870, či Slovinské planinské družstvo - samostatná sekce Praha byla založena v roce 1897). Britský Alpine Club se tak stal průkopníkem na tomto poli a právem mu patří úcta, které dodnes požívá.
V pozadí vzniku Alpine Club, byli dva viktoriánští gentlemani, angličané:
Shirley Edward Kennedy
a William Mathews
kteří tuto myšlenku postupně rozvíjeli při společných alpských výstupech. Od slov neměli daleko k činům, proto na 22. prosince svolali do Londýna schůzku dvacítky nejvýznamnějších britských alpinistů své doby. Schůzka vyústila v založení AC, na které byli S. E. Kennedy a W. Mathews zvoleni viceprezidentem a tajemníkem klubu (oba však později rovněž zastávali funkci prezidenta AC).
Historicky prvním prezidentem klubu se stal irský přírodovědec, cestovatel, objevitel a liberální politik John Ball, který rovněž položil základní kámen soustavně vydávané specializované horolezecko-metodické literatury a horolezeckých průvodců. Jím editovaný Alpine Guide se stal vzorem pro tiskoviny a ročenky vydávané v dalších horolezeckých organizacích. Ball také položil základ pro dodnes vydávaný Newsletter AC a hlavně Alpine Journal
Nutno podotknout, že tiskoviny AC pro něho byly především koníčkem, a že se nebránil použití humorné a vysoce čtivé formy, zatímco jeho další publikační činnost nepostrádala značnou vědeckou a informativní hodnotu, a je tedy považována za zcela seriozní literaturu. Pravdou však také je, že svoji vysokou vědeckou erudici Ball při tvorbě horolezeckých publikací nedokázal zapřít, takže jeho zpravodajství z alpinistického dění mělo úroveň, která nasadila následovníkům vysokou laťku.
Zdroj: http://www.horolezeckaabeceda.cz/
